Toxoplasmóza

Toxoplasmóza příznaky , Léčba , Nemoc toxoplasmóza, Příčina toxoplasmóza

NOVÉ FÓRUM - Podělte se o léčbě nemocí s ostatními ve fóru

Toxoplasmóza je onemocnění, které se řadí mezi zoonózy, což jsou nákazy přenosné ze zvířat na člověka. K nákaze je vnímavá celá řada volně žijících i doma chovaných zvířat, která se mohou stát zdrojem onemocnění člověka. Vyskytuje se po celém světě, v evropských zemích má protilátky proti toxoplazmóze vytvořeno 10 - 60% obyvatelstva v závislosti na stravovacích zvyklostech. Vyšší výskyt je zaznamenáván především v zemích, kde se s oblibou konzumuje nedostatečně tepelně zpracované maso. V České republice se séropozitivita (přítomnost protilátek v krvi) pohybuje kolem 20 - 40%.
Onemocnění se nejčastěji projevuje pouze zvýšenými teplotami, chřipkovitými stavy, bolestmi hlavy, únavností, či zduřením mízních uzlin. Akutní nákaza může někdy přejít do chronického stadia, často ale infekce proběhne úplně nepozorovaně a pozná se pouze podle nálezu specifických antitoxoplazmových protilátek v krvi, které mohou v nízkých hodnotách přetrvávat i po celý život (latentní forma nákazy). Vnímavost vůči toxoplazmóze je všeobecná.

Toxoplazmóza se dělí na získanou a vrozenou . Formy získané toxoplazmózy se liší podle toho, který orgán je postižen. Nejčastěji se setkáváme s uzlinovou, oční nebo mozkovou toxoplazmózou. Zvláštní pozornost zasluhují případy tzv. primoinfekce v graviditě.

Uzlinová forma toxoplazmózy se projevuje zduřením mízních uzlin hlavně podčelistních, ale i podpažních, nebo ve slabinách. Vyskytuje se převážně u mladých lidí a asi 10 % zánětů mízních uzlin je toxoplazmového původu.

Oční forma se vyznačuje zánětlivým postižením očního aparátu, nejčastěji zánětem sítnice.

S mozkovou formou toxoplasmózy se setkáváme u imunodeficitních (s poruchami imunity) osob s nákazou AIDS, kde se jedná zejména o reaktivaci již dříve proběhlé nákazy.

Gynekologická forma se může projevit sterilitou, opakovanými potraty, patologickým těhotenstvím, porodem postižených nebo mrtvých dětí.

Ostatní formy toxoplasmózy jsou méně časté. Dramatickou výjimkou obyčejně neškodných parazitárních infekcí je infekce lidského plodu - vrozená toxoplazmóza. Může k ní dojít během akutní infekce matky v kterémkoliv období těhotenství.

Primoinfekcí v graviditě rozumíme stav, kdy se žena setká s nákazou poprvé až v průběhu těhotenství. Pokud se nakazí toxoplazmózou již dříve, vytvoří si určitou formu dlouhodobé obrany, která snižuje riziko další nákazy na minimum. Primoinfekce matky v graviditě představuje nebezpečí přenosu infekce přes placentu na plod, které v případě neléčených primoinfekcí může být až 50 %. Tato forma toxoplazmózy u dětí se nazývá vrozená (kongenitální). Pro další vývoj plodu je velmi důležité, ve kterém období těhotenství se žena nakazila. Nejnižší riziko (na venkově je její výskyt skoro dvojnásobný než ve městě. Pro zjištění míry rizika kongenitální nákazy je tedy důležité sérologické vyšetření na toxoplazmózu hned na počátku těhotenství a u žen s negativním výsledkem další vyšetření ve druhém, resp. ve třetím trimestru. Zachytí se tím případná primoinfekce, která se, kromě klinických příznaků, které však nemusejí být nijak výrazné, projeví objevením a prudkým vzestupem hladiny protilátek (tzv. sérokonverze) proti toxoplazmám. Pozitivita sérologických reakcí a jejich dynamika se pak sleduje průběžně a spolu s ostatními vyšetřeními, jak u matky, tak i u dítěte hned po narození i v pozdějším věku, pomáhá ošetřujícímu lékaři při rozhodování o případné léčbě matky či dítěte. U nás se vrozená toxoplazmóza vyskytuje dosti vzácně (asi u dvou promile neléčených těhotných) a může postihnout novorozence některými komplikacemi, z nichž nejčastější je psychické a tělesné zaostávání, šilhání, záněty sítnice, drobné kalcifikace v mozku, křeče.

Korolen Bioinformační přípravek se širokospektrálním regeneračním účinkem. Je vyroben podle moderních poznatků fytoterapie, psychotroniky, krystalterapie a biorezonance. Ovlivňuje zejména dráhu srdce, osrdečníku, tří zářičů, sleziny a řídící dráhu. Dále má vliv na spojnici dráhy tenkého střeva, na její boční větev a šlachosvalovou dráhu plic. Připomeňme si důležitost dráhy řídící, která ovlivňuje chod prakticky celého organismu.